Zdeněk Rada

Velice rád jsem jezdil na lyžích, ať už to byly sjezdové, nebo běžky. Bylo mi to jedno a pořád doufám, že díky novým protézám to i v budoucnu bude možné.  I když momentálně bych se více přikláněl ke sjezdovým lyžím, přece jen už jsem línější.

Začínal jsem v 15.letech na pionýru Jawa Mustang, který patřil mému tatímu. V té době nás začínala na podobných strojích většina. Samozřejmě pokukoval jsem po Simsonu, ale byl drahý.

Jezdil jsem na vesnici za tetou, kde bylo spoustu kamarádů stejně naladěno a všichni jsme na tom byli podobně. Sedlali jsme různé Jawy o kubatuře 50 cm3. Na těchto pekelných strojích bylo spoustu zábavy. Když vzpomenu na pár příhod, tak mě pořád ještě rozesmějou.

Můj další cíl, který jsem si dal, bylo vydrápat se na Sněžku. Bylo mi ale jasné, že bez tréninku to nepůjde. Řekl jsem si, že začnu nějakým menším kopcem v okolí.

Tím, že jsem přišel o nohy, nastala komplikace i s mým oblíbeným koníčkem. A tím jest jízda v kajaku.

S kajakem jsem začal v roce 2008. Tento sport mě velice bavil a již v Rehabilitačním ústavu v Kladrubech jsem začal uvažovat, jestli to bude i nadále možné. Více se dozvíte v článku...

Hrůza, ale zároveň bomba. Přibližně po 4 měsících měřím opět 180 cm a mohu se dívat lidem do očí a ne pouze na spodní partie v úrovni boků. I když musím uznat, že i tato partie má své velké kouzlo. Ale abych to vzal od začátku.

Někomu stačí naučit se plavat v životě jednou. Myslel jsem si, že to je i můj případ. No, ale to jsem se zase pěkně spletl.

S Tomášem jsme se domluvili, že já si pořídím kajak a Tom singl. Obětovali jsme jeden večer výběru lodi a druhý den vyrazili do Prahy. Povedlo se nám sehnat 2 úžasné lodě. Cestou domů celý natěšený, jak budeme zdolávat ty nejdivočejší řeky, jsme minuli sjezd z dálnice a pořád upalovali po dálnici dál. Až u Stříbra jsme si uvědomili, že jsme úplně jinde, než máme být. Nevadí, tak to vezmeme přes Tachov a přes Stříbro. 

Na vodu jsme začali jezdit v roce 2005. Parta nadšenců si řekla – copak zkusit kánoe. Pivo dalo pivo a jednoho večera v pátek uháníme vlakem směr Sušice. Lodě jsme měli domluvené z půjčovny, takže žádný stres.